Slovinské lázně

Indikační tabulka

INDIKAČNÍ TABULKA Onemocnění pohybového ústrojí (klouby, páteř, revmatizmus, opotřebení chrupavky, deformita, lumbágo), poúrazová a pooperační rehabilitace Řídnutí kostí (osteoporosis) Onemocnění ledvin a močových cest Kardiovaskulární onemocnění Nemoci dýchacích cest Kožní choroby (lupénka, ekzém), chronické pocení Katary zažívacího a střevního systému, vředové choroby
Moravske Toplice ANO - - - ANO ANO
Radenci ANO - ANO ANO - - ANO
Lendava ANO - - - - - -
Banovci ANO - - - - - -
Mala Nedelja ANO ANO ANO - - - ANO
Rimske Toplice ANO ANO - - ANO ANO ANO
Bled ANO - - - ANO - -
Ptuj ANO ANO - - - - -

Lázně

Lázeň, latinsky balneum (odtud výraz balneologie, čili lázeňství), je obecně sprchová nebo vanová koupel. Širší pojem lázně označuje místo, kde se provádějí léčebné lázeňské kúry. Někdy se za lázně velice úzce považuje vývlučně léčivý pramen (nebo prameny), u nichž byly nebo jsou zřízeny objekty sloužící k uzdravování prostřednictvím koupelí. Lázeňské kúry probíhaly skutečně většinou u teplých léčivých pramenů. Teplá zřídla již odedávna lákala k zakládání lázní, později i k budování bazénů a cílevědomé léčbě mnoha nemocí, kupříkladu revmatismu i různých poúrazových stavů. 

Lázně však nemusí být pouze termální, tedy využívající horké prameny, nýbrž mohou být i sluneční, bahenní, minerální apod., nebo jsou také kombinací všech uvedených. 

Termální voda

Termální voda je přírodní voda o teplotě nejméně 20 °C (existují i jiné definice, např. v souvislosti se střední roční teplotou). Je-li termální voda současně minerální vodou, nazývá se termominerální, což je většinou právě voda považovaná za léčivou. Příčinou zvýšené teploty je oběh vody ve větších hloubkách. 

Termální pramen

Termální pramen nebo též horký pramen je speciální druh zřídla, z něhož vyvěrá ohřátá voda někdy navíc obohacená o minerální složky. Voda proniká puklinami do hloubky zemské kůry, až do blízkosti magmatu, kde se ohřívá a opět vystupuje nahoru. Teplota termálního pramene nedosahuje takového stupně, aby se mohla přeměnit v páru. V tomto případě tedy nedochází ke vzniku gejzírů, ohřátá voda jen zvolna vytéká zpod povrchu země. Termální voda z pramene vytváří unikátní systémy, které se využívají pro vytápění, či pro léčebné nebo rekreační účely. Termální prameny se využívají také k léčbě různých onemocnění, na něž blahodárně působí nejen teplo, ale i minerální složení vody, někdy také nízký stupeň radiace způsobený rádiem. 

Minerální voda

Minerální vody jsou vody, které se svými vlastnostmi či složením výrazně odlišují od ostatních podzemních vod. Do této kategorie se řadí vody se zvýšeným obsahem minerálních látek, čili vody, které mají v 1 litru vody více něž 1 gram rozpuštěných pevných látek či více než 1 gram rozpuštěného oxidu uhličitého (kyselky) nebo mají teplotu vyšší než 25 °C (zřídla a termální prameny). U velkého množství minerálních vod je současně překročeno více kritérií pro zařazení do minerálních vod. Mívají nezřídka léčivé účinky. Minerální vody se často ještě dělí na přírodní minerální vody, přírodní minerální vody léčivé a přírodní minerální vody stolní. Občas se v oblastech výskytu objevuje nikoli pouze jeden, ale hned několik typů a druhů minerálních pramenů. V takovýchto místech si kdysi dávno naši předci začali zakládat sídliště. Již ve středověku si lidé začali všímat, že některé vývěry minerálních vod jsou nejenom velmi chutné, ale že mají zároveň příznivé účinky na lidský organismus. V průběhu doby se na léčení pomocí minerálních vod začaly někteří lékaři specializovat a to pomohlo k vytváření lázeňských měst. S rozvojem medicíny se léčilo v lázních čím dál tím více nemocí, např. obezita, lupénka, nemoci krevního oběhu, látkové výměny, pohybového ústrojí a mnohé další. S tím přišel i rozvoj lázeňství.

Podzemní voda

Za podzemní vodu se považuje všechna voda, která se nachází pod zemí. Je to obsáhlá skupina, do níž patří mnoho druhů vod: podzemní jezera, voda vázaná v kapilárních prostorách půdy, voda vázaná v horninách a v neposlední řadě voda minerální. Podzemní voda je jednou z nejvýznamnějších složek vodstva, z hlediska našich potřeb dokonce nejvýznamnější. Její ložiska jsou nepravidelná a jejich umístění je dáno především místními geologickými podmínkami. Podle některých teorií se voda dostala na naši planetu v meteorických horninách, z nichž se později uvolnila. 

Povrchová voda

Někdy se za účelem lázeňství používá i tzv. povrchová voda, což je voda všech vodních povrchových zdrojů, tedy moře, řeky, jezera, rybníky, potoky. Rozdělujeme ji podle vícero kritérií, například na vodu stojatou (lentickou), tekoucí (lotickou), v uměle vytvořených nádržích (rybníky, nádrže, kanály), v přírodních nádržích (jezera, potoky). Podle salinity, slanosti, ji dělíme na slanou (moře, oceány), sladkou (potoky, řeky, rybníky, nádrže) a brakickou (s koncentrací solí mezi mořskou a sladkou vodou, je slanější než sladká voda, ale není tak slaná jako voda mořská). Můžeme ji dělit také do různých skupin podle obsahu živin. Kvalita povrchové vody je nejen důležitá pro stabilitu krajiny ale dále i pro koupání a získávání pitné vody.

Pitná voda

I v lázeňství, především pro účely klientů, může sehrávat důležitou roli přítomnost pitné vody, jelikož ne všechny termální nebo minerální vody musí být nevyhnutelně pitné. Pitná voda je zdravotně nezávadná voda, která ani při trvalém požívání nevyvolá onemocnění nebo poruchy zdraví přítomností mikroorganismů nebo látek ovlivňujících akutním, chronickým či pozdním působením zdraví fyzických osob a jejich potomstva, jejíž smyslově postižitelné vlastnosti a jakost nebrání jejímu požívání a užívání pro hygienické potřeby. 

Léčivá voda

Jakákoliv voda, která má prokazatelně na základě dlouhodobějších zkušeností uzdravující účinky. Existují určité indikace podle složení léčivých vod a také klimatických podmínek, které určují, jaké druhy onemocnění je možné léčit v jednotlivých lázních.